Spoření na penzi – penzijní reforma v r. 2013 s hubeným výsledkem

27.03.2014 15:07

Penzijní reforma, která startovala na počátku roku 2013, přinesla dvě nové možnosti, jak spořit na penzi. Do III. pilíře důchodového systému v ČR k relativně oblíbenému Penzijnímu připojištění přibylo nově Doplňkové penzijní spoření a k nim byl ještě zcela nově zaveden II. pilíř v podobě Důchodového spoření. 

Peníze investované v rámci některé z těchto příležitostí spoření na penzi mělo k 31.12.2013 celkem 4 961 201 lidí. Drtivá většina z nich (4 870 174) využívá produkt Penzijního připojištění, který měli lidé příležitost si pořídit do konce r. 2012. O produkty spojené s důchodovou reformou startující v r. 2013 projevili lidé minimální zájem. Do tzv. Účastnických fondů provozovaných v rámci Doplňkového penzijního spoření ve III. pilíři si v průběhu loňského roku začalo spořit peníze celkem 91 027 klientů a do tzv. Důchodových fondů zřizovaných v rámci Důchodového spoření ve II. pilíři jich vstoupilo ještě o devět tisíc míň (81 962). Lidé přitom mohli zvolit paralelní účast v obou nových příležitostech ve II. i III. pilíři a někteří to tak i udělali.

 

Počet účastníků v jednotlivých typech penzijních fondů k 31.12.2013

Penzijní společnost Třetí pilíř Druhý pilíř
  Transformovaný fond
(penzijní připojištění)
Účastnické fondy
(doplňkové penzijní spoření)
Důchodové fondy
(důchodové spoření)
Allianz penzijní společnost

479 472

4 205 9 894
AXA penzijní společnost

412 568

4 481
Conseq penzijní společnost

98 325

528
ČSOB penzijní společnost

683 944

9 988 3 035
ING Penzijní společnost

386 940

3 428
KB Penzijní společnost

537 270

19 890 13 832
Penzijní společnost České pojišťovny

1 277 511

23 552 29 220
Penzijní společnost České spořitelny

994 144

23 918 13 818
Raiffeisen penzijní společnost

1 037 12 163
Celkem

4 870 174

91 027

81 962
Zdroj - Asociace penzijních společností ČR

 

První odchody penzijních společností ze scény

Loňské změny – transformace penzijních fondů třetího pilíře a zavádění druhého pilíře – znamenaly pro hospodaření penzijních společností zvýšené náklady. S těmito náklady penzijní společnosti musely předem kalkulovat. Nepřekvapí proto, že za celý trh představuje ztráta penzijních společností 282 milionů korun. Je ale třeba důrazně upozornit, že tato ztráta je čistě jen provozní záležitostí penzijních společností, která nemá žádný vliv na hodnotu podílů jednotlivých účastníků. Lidé tyto ztráty v žádném případě nepocítí. Podle zákona je hospodaření fondů od hospodaření penzijních společností přísně odděleno.

Na základě výsledků dosahovaných v roce 2013 si některé penzijních společností začaly uvědomovat, že jim nově zavedené produkty nebudou přinášet takové zisky, jaké očekávaly. A už se také objevily první odchody ze scény.

První z nich se udály už v loňském roce. Zhruba 76 tisíc klientů Penzijní společnosti Generali přešlo do Penzijní společnosti České pojišťovny. Šlo přitom o celkem očekávaný krok. Penzijní společnost Generali patřila k nejmenším na trhu a měla s Penzijní společností České pojišťovny stejného majitele (Generali PPF Holding).

Koncem září 2013 pak finanční skupina Aegon prodala svoji penzijní společnost společnosti Conseq, která tak ve třetím pilíři ke svým účastnickým fondům nového doplňkového penzijního spoření získala dalších skoro sto tisíc klientů Transformovaného fondu v rámci osvědčeného produktu Penzijního připojištění.

Na začátku března 2014 ohlásila Raiffeisen penzijní společnost, že její klientský kmen přebere Penzijní společnost České pojišťovny. Ta tím pádem získá přes 12 tisíc dalších klientů do II. pilíře a další tisícovku klientů do pilíře třetího. Transakce by měla být dokončena na začátku druhého pololetí letošního roku.

Jak dál s nepovedenou reformou? Bez vlastního přičinění to zkrátka nepůjde

Diskutuje se především o osudu druhého pilíře, ale ani výsledky nového produktu ve třetím pilíři optimismus nepřinášejí. Variant je dle stávající vládní koalice několik, ale bude to vyžadovat ještě nějaký čas, než vzniknou konkrétní návrhy. Pro všechny zúčastněné strany je to samozřejmě velice citlivé téma. Věřme, že zvítězí konečně zdravý selský rozum.

Není ale třeba čekat na zázrak. Pokud si shrneme výše uvedená fakta, měli bychom dojít jednoznačně k závěru, že vlastní investice do úspor na budoucnost pro dnešní čtyřicátníky a třicátníky je o to více naprostou nutností. Úloha vlastního spoření rok od roku nezbytně poroste. Vždyť deficit důchodového účtu je každoročně čím dál vyšší a demografické trendy i politické zásahy v Česku důchodovému systému zkrátka nepřejí.

Pokud bude člověk chtít v důchodu pobírat alespoň 75 procent svých příjmů z doby v produktivním věku, měl by od vstupu do zaměstnání investovat na tento účel nejméně deset procent ze své hrubé mzdy. Pokud by začal třeba o deset let později, už by jeho měsíční úložka musela být vyšší, cca 18 procent příjmu měsíčně. To si ovšem žádá jistou disciplinu.

Je zkrátka o čem přemýšlet. Ale ne dlouho - nebudeme-li sami jednat, připravujeme si bohužel neradostné stáří! Je tedy na každém, jak se k investici do své vlastní budoucnosti postaví. Cest k finančnímu zabezpečení ve stáří je několik. To nejdůležitější na celé věci je vykročit co nejdříve.

Pokud budete chtít poradit nebo pomoci v otázkách financování Vašeho nezbytného finančního zabezpečení na stáří, neváhejte využít kontaktů na tomto webu. Jsme připraveni dát vašim penězům zaslouženou péči!