Neutěšené výsledky průzkumu finanční gramotnosti

05.06.2016 16:50

Ministerstvo financí provedlo na podzim 2015 měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky. Toto šetření se stalo součástí světového měření společně s dalšími desítkami zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Sběr dat pro MF uskutečnila společnost ppm factum. Seznamíme vás s nejvýznamnějšími zjištěními provedeného šetření.

  • Téměř 40% lidí vůbec neví, co by dělalo v případě výpadku příjmu.
  • Více než polovina populace nemá dostatečné finanční znalosti.
  • Kolik je dvouprocentní úrok ze sta korun? Špatně odpověděla téměř polovina Čechů.
  • Na úplné nebo částečné financování důchodu státem spoléhá 85% Čechů.

 

Dostatečné finanční znalosti chybí 52% Čechů. Problémy jim dělají i základní pojmy jako jsou úrok, inflace nebo RPSN. Finanční znalosti přitom nejsou zárukou zodpovědného ekonomického přístupu.

Nezodpovědně se ve vztahu k penězům chovají téměř dvě třetiny obyvatel České republiky. Alarmující je přitom fakt, že jsou mezi nimi i lidé, kteří znalosti z finanční oblasti mají.

Spoření a Zhodnocování peněz

Průzkum současně ale také potvrdil, že Češi jsou spořiví. Aktivně spoří 80% obyvatel. Většina z nich však k ukládání peněz využívá běžný účet v bance nebo dokonce hotovost, tedy způsoby, které nenesou žádný nebo jen mizivý úrok a v kombinaci s inflací a případnými bankovními poplatky jsou jednoznačně ztrátové. Třetina lidí pak alespoň část peněz ukládá na spořicí účty nebo do stavebního spoření. Spořením cestou využití investičních produktů se snaží zhodnocovat svoje peníze pouze 3% obyvatel.

Součástí průzkumu byla také třeba otázka zaměřená na výpočet zhodnocení peněz. Ta zněla takto:

"Předpokládejme, že uložíte 100 korun na spořicí účet (nezohledňuje se daň ani poplatky) s garantovanou úrokovou sazbou 2% ročně. Na tomto účtu neprovedete žádné další platby ani výběry. Jaký by byl zůstatek na účtu na konci prvního roku po připsání úroku?"

Správnou odpověď, tedy že na účtu bude 102 korun, uvedlo pouze 58% dotázaných. Nejčastěji chybovali důchodci a lidé se základním vzděláním.

Jak v případě výpadku zdroje příjmu?

Ministerstvo v rámci průzkumu také zjišťovalo, jak dlouho by lidé dokázali žít bez půjček a pokrýt svoje náklady v případě, že by jejich domácnost přišla o hlavní zdroj příjmů. Svoje životní náklady by dokázalo po dobu alespoň 3 měsíců hradit jen 48% domácností, 15% domácností by bylo bez peněz už za měsíc. Lidé by nejčastěji výpadek hlavního příjmu domácnosti řešili hledáním jiného zaměstnání či brigády (31%). Ke získání prostředků cestou prodeje majetku, využití úspor nebo omezení výdajů by přistoupilo 12% lidí, 5% dotazovaných by si půjčilo a 4% by spoléhala na sociální dávky. Téměř 40 % lidí přitom uvedlo, že vůbec neví, co by v takovém případě dělali.

Největší nadějí ve stáří je stále státní důchod

Ve stáří se Češi budou paradoxně stále nejvíce spoléhat na státní důchod. S penězi z takzvaného prvního pilíře důchodového systému počítá 85% lidí. Soukromé penzijní spoření využívá jen 35% obyvatel, v podporu životního partnera, rodiny nebo dětí věří 26% Čechů.

Zdroj: psfv.cz

 

Pokud budete chtít poradit nebo pomoci s tématy okolo Vašich financí, neváhejte využít kontaktů na tomto webu. Jsme připraveni dát Vašim penězům zaslouženou péči!